A je proto nasnadě, že by si zasloužil nějaké odškodnění.
A také si nějaké odškodnění zaslouží. Zpravidla ho občerstvují na letišti, na němž zůstal uvězněn, při čekání přes noc ho musí aerolinie i ubytovat v hotelu a dovézt ho tam a zpět a dát mu možnost si zavolat nebo poslat e-mail.
A pokud jde o lety aerolinií států spadajících pod regulaci EC 261/2004, respektive lety jiných společností v rámci tohoto prostoru nebo z něj jinam, má člověk při dosažení pevně dané minimální hranice zpoždění nárok i na kompenzaci finanční. Až šestiseteurovou.
Takové odškodnění za zpoždění letu musí aerolinie cestujícímu zaplatit v případě, že jej ani relativně včas nedopravily tam, kam měly, a to výhradně svojí vinou. A naopak se neodškodňuje tehdy, může-li za ono zpoždění něco, co nemohla letecká společnost ovlivnit, jako je špatné počasí, přírodní katastrofa, bezpečnostní situace, stávka třetí strany nebo omezení letového provozu.
Člověk se zkrátka v případě takového zpoždění může těšit aspoň na docela hezkou sumičku ‚bolestného‘.
Ovšem je vcelku pochopitelné, že se aeroliniím do placení moc nechce. A proto se nejednou snaží vymluvit na situace, v nichž jsou placení zproštěny, respektive nekomunikují a doufají, že to poškození pasažéři nakonec nechají plavat.
A co má člověk dělat v takové chvíli?
Může své odškodné vymáhat. A to případně i soudní cestou.
Ovšem znáte to – kdo to dotáhne až před soud? Kdo má tolik času, schopností a sil, aby si to vysoudil sám? Málokdo.
A proto můžeme být rádi, že existují právníci, kteří se na toto specializují a člověku jeho peníze vysoudí sami. A dokonce si vezmou provizi teprve tehdy, když jsou úspěšní, jinak to má onen pasažér zadarmo.
Takže se neváhejte na ně obrátit, nechce-li se aerolinkám platit. Nemůžete na tom prodělat.