Írán je chycen v ekonomické krizi. Práce je čím dál tím méně, ceny potravin a dalšího spotřebního zboží stoupají a ekonomika se stále zpomaluje. Sankce, které byly na zemi uvaleny Trumpovou administrativou, znemožňují Iránu přístup na některé mezinárodní trhy. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v důsledku toho klesne Iránská ekonomika o 9,5 %. Podle společnosti Oxford Economics byl vývoz ropy v prosinci v podstatě nulový, protože sankce bránily v jejím prodeji.
Zdá se, že bezútěšný stav ekonomiky ochromuje Írán v jeho snaze eskalovat konflikt se Spojenými státy.
Jeho vůdci jsou si vědomi toho, že válka by pravděpodobně vedla k dalším problémům a k poklesu národního bohatství. V posledních měsících navíc roste nespokojenost obyvatelstva s nezaměstnaností a korupcí, která se ukazuje jako vážná hrozba pro tvrdý Iránský režim. Podle Světové banky se inflace blíží 40 % a jeden ze čtyř mladých Iránců je nezaměstnaný.
Po zabití oblíbeného vojenského velitele Kásima Sulejmáního se zloba Iránců obrátila proti prezidentovi USA. To však netrvalo zdaleka tak dlouho, jak by si Iránské státní špičky přály a o víkendu se v Teheránu znovu uskutečnily rozsáhlé protesty, které pokračovaly i v pondělí, kdy vláda přiznala vinu za sestřelení ukrajinského dopravního letadla, přestože to tři dny popírala.
Demonstrace byly především výrazem pohrdání režimem, který několik dní tajil sestřelení dopravního letadla, ve kterém zemřelo všech 176 lidí na palubě. Kromě toho při protestech rezonovaly různé problémy běžných obyvatel, které lidé dávají za vinu vládnoucímu režimu. Nejvíce byly slyšet stížnosti na nízké platy a problematickou obživu. Vládnoucí režim je tak, tváří tvář těmto problémům, nucen opustit od své agresivní rétoriky vůči Spojeným státům americkým a věnovat se vnitřnímu dění v Íránu.
